CZ [rn]. Školní film a televizní vysílání pro školy

L. Česálková

Česálková Lucie (1983-)

 Mezi pionýrským šátkem a mopedem, S. 306-312

. Praha: Academia, 2018.

Poznámky v textu

Studie teoretičky a historičky filmu a audiovizuálních umění Lucie Česálkové se věnuje roli školních filmů a pořadů televizního vysílání pro školy ve výchově a vzdělávání dětí a mládeže. Konstatuje, že v době komunistické diktatury bylo prosazování těchto formátů velmi obtížné. Situaci kromě jiného komplikovaly spory filmařů a pedagogů o vztahu školního filmu k jiným pomůckám, finanční nároky, odpor učitelů k zacházení s filmovou technikou a pod. V 50. letech se Československý film zaměřil na lepší zásobení škol projekční technikou a usiloval také o rozšíření filmotéky. Většina filmů té doby ale měla spíše charakter populárně-naučný, který našel uplatnění i v běžné distribuci. Práci s filmem doprovázel také "důraz na ideje". Autorka zmiňuje ideologický význam provázanosti témat napříč učebními pomůckami, např. film Němá barikáda byl doprovázen čtení textu Jana Drdy v čítankách. Učitelé naproti tomu volali po didaktičtějších filmech úzce spjatých s osnovami. 60. léta tak znamenala zastaralost školního filmu na rozdíl od rozvíjejícího se televizního vysílání pro školy (TVŠ). Televizní koncepci ovlivnil průzkum, který ukazoval, že nejlépe byly přijaty pořady vybízející k aktivitě žáků. Ráz televizního vysílání zpětně ovlivnil školní film 60. let, který se začal soustřeďovat převážně na svou didaktičnost. Ke stále metodičtějšímu využití filmu ve škole směřovala i vlastní praxe učitelů, kteří se začali přiklánět k zavádění specializovaných, komplexně vybavených učeben. V závěru autorka studie uvádí, že využití školního filmu a pořadů TVŠ v jejich vývoji ovlivňovaly jak vzájemné vztahy těchto dvou formátů, tak komplexní soubor faktorů na rovině vyjednávání státních institucí, školy, kinematografie a televize.