Search results
- Hasan, Petr, 1985-
[rn] : konkrétní podoby pochopení a uchopení moderního média v prostředí českých katolíků první poloviny 20. století ; Filmová cenzurní praxe římskokatolické církve / Petr Hasan. -- [2] s. obr. příl. -- Bibliografické odkazy - Petr Hasan věnuje svou studii vztahu katolické církve a filmu v první polovině 20. století. Sleduje negativní i pozitivní reakce církve na toto moderní médium. Za prvního papeže, který film pojal jako zásadní fenomén a mocné masmédium považuje Pia XI. Vlastní encykliky se film dočkal v roce 1936 (Vigilanti Cura) a papež Pius XI. v ní vyložil důvody, kvůli kterým by se měli katolíci o kinematografii zajímat; konstatoval zde také, že film je "darem" pro lidstvo, ale člověk jej mnohdy používá zvráceným způsobem. Proto je nutná nejen vnitřní proměna lidí, kteří v kinematografii působí, ale také vybudování restriktivního aparátu. V další části textu autor studie zachycuje institucionální vývoj české katolické filmové cenzury (př. Filmové sdružení československé, Poradní sbor pro věci filmu při Katolické sekci); seznamuje s některými jednotlivci, kteří hráli v tomto procesu významnou roli (ředitel kina Avion Ludvík Šafránek, jezuita Karel Závadský); s klasifikací filmů (Směrnice pro kritiku filmů v katolickém tisku v Československu) a jejím uplatňováním v praxi.
In Republika ve změnách trvání Kober, Jan. -- Praha : Academia, 2022. -- S. 183-225
1. Šafránek, Ludvík, 1897-1944 2. náboženství a film - Československo - 1922-1945 3. katolicismus a film - Československo 4. kategorizace filmů - Československo 5. cenzura - Československo 6. vliv filmu 7. studie
I. Republika ve změnách trvání. -- S. 183-225
791.43+2-1+791+272+791+791-2+351.758.1+(048.8)
ABC135 - Gogola, Jan, ml., 1971-
Nehybností vpřed, aneb, Uzavření časoprostoru jako otevření možnosti [rn] : stať připravená na základě skutečných filmů / Jan Gogola ml. -- Bibliografické odkazy - Australský teoretik Adrian Martin svým pojímáním pojmu "sociální mizanscéna" popírá hranici mezi filmem a skutečností v podobě dvou paralelních realit. Gogola považuje za sociální mizanscénu počátku 20. let izolaci a v covidu vidí dramaturga, který nastoluje téma a potažmo i narativ, a to například v podobě jednoty uzavřeného časoprostoru. Časoprostorové vymezení je společným jmenovatelem filmů, představených v této studii. Jedná se o filmy z produkce Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, na kterých Gogola jako pedagog dramaturgicky spolupracoval. Zaměřuje se na sekvence z filmu režiséra a scenáristy Jaroslava Berana Trofej, snímek Petr Januschky Ostrov svobody, dále film Home video Tomáše Richtra, filmovou báseň režisérky a scenáristky Barbory Kučeríkové Obraz muže v červeném křesle v podzimní krajině. Všechny tyto filmy vidí Gogola jako „prahy“ propojující vnější svět s vnitřním, protože vnímají nehybnost jako možnost vnitřního pohybu.
In Proměny dramaturgie Horsáková, Monika, 1970-. -- Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2021. -- S. 20-23
1. Trofej. 2021. film 2. Ostrov svobody. 2022. film 3. Home Video. 2020. film 4. Obraz muža na červenom kresle v jesennej krajine. 2021. film 5. studentský film - Česko 6. filmová teorie 7. realita ve filmu 8. krátký film - Česko 9. filmová tvorba - Česko 10. filmoví tvůrci 11. studenti a film - Česko 12. společnost ve filmu 13. filmová dramaturgie 14. filmová estetika 15. studie 16. analýzy
I. Proměny dramaturgie. -- S. 20-23
791.32.01+791.62-026.15+791.63-051+37.011.3-052+791+791-22+791.23+791.2:792.027+791.32.01:111.852+791.077-057.87+(048.8)+(048.83)
ABC135 - Hanáková, Petra, 1974-
Kino na fronte [rn] / Petra Hanáková. -- il., faksim. -- Bibliografické poznámky - Studie z kolektivní monografie "Film a dějiny 8" s podtitulem válka, která se zabývá zejména problematikou válečné propagandy. Slovenská filmová historička Petra Hanáková zodpovídá na řadu otázek: Jaké filmy se pouštěly slovenským vojákům na Ukrajině, v sovětském Rusku a s jakým úmyslem?, Jak vypadala projekce?, Jaký byl vliv filmů na diváky?, Kdo zabezpečoval projekci, logistiku, propagaci?, Kdo ji financoval? Hanáková zmiňuje kromě jiného i osobnost vedoucího propagačního oddělení Ministerstva národní obrany Jána Doránského a jeho aktivity.
In Film a dějiny 8 Kopal, Petr, 1975-. -- Praha : Casablanca, 2021. -- S. 253-274
1. Doránsky, Ján, 1911-1973 2. Nástup (slovenská filmová společnost : Bratislava, Slovensko) 3. válka a film - Slovensko(Československo) 4. druhá světová válka a film - Slovensko(Československo) 5. druhá světová válka, 1939-1945 ve filmu 6. propaganda a film 7. politika a film 8. kultura a společnost 9. projekce 10. filmová tvorba 11. projekce mimo kina 12. vliv filmu 13. válečný film 14. filmový týdeník 15. zpravodajský film 16. instruktážní film 17. náboženství a film 18. kina 19. cestovní kina 20. studie 21. analýzy
I. Film a dějiny 8. -- S. 253-274
791.62-026.15+778.55+791.222+791.229.4+791.43+791:366.648+2-1+791+791.65+791.65:629+316.72/.75+355.01+791+94(100)"1939/1945"+791+32.019.5+791+94(100)"1939/1945":791.23+32+791+(048.83)+(048.8)
ABC135 - Gogola, Jan, ml., 1971-
Hendrix v kravatě [rn] / Jan Gogola ml. -- il. -- Bibliografické poznámky - Jedna ze studií z kolektivní monografie "Myšlení hranice / hranice myšlení", která vyšla u příležitosti 70. narozenin filozofa, estetika a překladatele Miroslava Petříčka (*1951) a která zahrnuje soubor úvah na jeho celoživotním tématem, jímž je hranice. Autorem této studie je režisér, dramaturg, publicista a pedagog Jan Gogola ml., který zde představuje hraný dokument České Velenice evropské - druhý díl z filmového pásma Across the Border - Five Views From Neighbours, ve kterém pět režisérů natočilo v Polsku, Česku, Slovensku, Maďarsku a Slovinsku krátkometrážní úvahy před vstupem těchto zemí do Evropské unie. Ve snímku "České Velenice evropské " se obyvatelé městečka Velenice na hranici s Rakouskem objeví před kamerou a s pomocí hraničního kamene poskytnutého režisérem představují svoje verze identity a národa. Petříček propůjčil Gogolovi před vlastním natáčením svůj dům (ve Velenicích blízko hranic), podílel se na rešerších a poskytl i odborné konzultace. Studie nás seznamuje s natáčením filmu a je doplněna dvěma snímky, na kterých najdeme Miroslava Petříčka na hranici jeho pozemku. Tyto fotografie se staly plakátem filmu a propagační pohlednicí.
In Myšlení hranice / hranice myšlení Prášek, Petr. -- Praha : Univerzita Karlova, 2021. -- S. 146-157
1. Petříček, Miroslav, 1951- 2. České Velenice evropské. 2004. film 3. filozofie a film - Česko 4. filozofové - Československo - Česko 5. hraný dokument - Česko - Rakousko 6. filmová tvorba - Česko - Rakousko 7. Evropská unie a film 8. politika ve filmu 9. natáčení a realizace - Česko - 2004 10. identita ve filmu 11. studie 12. úvahy
I. Myšlení hranice / hranice myšlení. -- S. 146-157
101-051(437)(437.3)+791.62(437.3)+(048.8)+(0:82-4)+1+791+791.22+339.923.061.1 EU+791+791.231+791.23+791.62-026.15
ABC135 - Ptáček, Luboš, 1965-
Surrealista za časů ideologických choler [rn] : dobové, životní a umělecké kontexty tvorby Jana Švankmajera / Luboš Ptáček. -- il. -- Bibliografické poznámky - Studie filmového publicisty, teoretika a pedagoga Luboše Ptáčka pojímá dílo Jana Švankmajera v kontextu jeho života a doby. Rekapituluje základní témata a okruhy: surrealistické motivy, sny, psychoanalýzu, imaginaci, magii, svobodu, uměleckou tvorbu, subverzivní postoj k západnímu světu. Autor představuje režisérovy oblíbené filmaře (zejména Charlese Bowerse, Luise Buñuela, Davida Lynche) i filmaře, které sám Švankmajer inspiroval (př. Petr Marek, Roman Včelák, David Jařab, Václav Švankmajer, bratři Quayové, Terry Gilliam). Dále charakterizuje rozhovory vedené s tvůrcem i jeho vlastní texty zabývající se filmem, uměleckou tvorbou a surrealismem.
In Metamorfózy imaginace Ptáček, Luboš, 1965-. -- Praha : Casablanca, 2020. -- S. 14-47
1. Švankmajer, Jan, 1934- 2. výtvarní umělci - Československo - Česko 3. filmoví výtvarníci - Československo - Česko 4. scenáristé - Československo - Česko 5. animace 6. animovaný film 7. surrealismus (film) 8. avantgardní film 9. existencialismus a film 10. politika a film - Československo 11. ideologie a film - Československo 12. kontroverzní otázky ve filmu 13. literatura a film 14. cenzura - Československo 15. produkce - Československo 16. filmová tvorba 17. experimentální film - Československo 18. směry v dějinách filmu - Československo 19. krátký film - Československo 20. animace kombinovaná živou akcí 21. trikoví animátoři - Československo 22. trikoví výtvarníci - Československo 23. trikový film 24. zvláštní efekty 25. kombinovaný film (animovaný a hraný) 26. režiséři - Československo - Česko 27. studie 28. biografie
I. Metamorfózy imaginace. -- S. 14-47
316.75+791+(048.8)+(092)+929+791-22+778.534.6-051+32+791+791.23+82+791+351.758.1+791.63(437)+791.62-026.15+141.32+791+791.22-028.77+791.21+72/76.071.1+778.534.6+791.228+791.632-051(437)(437.3)+791.633-051(437)(437.3)+791.634-051(437)(437.3)
ABC135 - Černíček, Jan, 1979-
Do lesíčka na čekanou [rn] : hudba Miloše Vacka ke Králi Šumavy / Jan Černíček. -- il. -- Poznámky pod čarou - Bibliografické odkazy - J. Černíček v úvodu studie popisuje začátek spolupráce Miloše Vacka s Karlem Kachyňou. Zmiňuje např. film Tenkrát o vánocích. Poté se dostává k samotnému filmu Král Šumavy. Základní hudební pramen, notová partitura M. Vacka, se nedochoval, a tak jako jediný další podstatný primární zdroj informací (s výjimkou samotného filmu) zbývá technický scénář. J. Černíček se ve své studii věnuje jednotlivým "hudebním" postavám filmu (Beran, Galapetr, Buryška), základním třem melodiím použitým ve filmu, hlukové a ruchové složce (zejména hučení telegrafních drátů) a dvěma hudebním myšlenkám (téma močálu a milostné téma). V závěru studie komentuje recenze k hudební složce filmu Král Šumavy.
In Král Šumavy Kopal, Petr, 1975-. -- Praha : Academia, 2019. -- S. 258-272
1. Vacek, Miloš, 1928-2012 2. Král Šumavy. 1959. film 3. hudba a film 4. hudba ve filmu 5. motiv ve filmu 6. filmová hudba 7. studie 8. analýzy
I. Král Šumavy. -- S. 258-272
78+791+791.23+791.636:78+(048.8)+(048.83)
ABC135 - Kruml, Milan, 1961-
Obnovené vyšetřování smrti Jana Masaryka a jeho odraz v televizní publicistice [rn] / Milan Kruml. -- Poznámky v textu - Autor se ve své studii zaměřil na obnovené vyšetřování smrti československého diplomata a politika Jana Masaryka. Podnětem k obnovenému vyšetřování se stal otevřený dopis filozofa Ivana Svitáka v časopise "Student" ze 3. dubna 1968, ve kterém vyzval Generální prokuraturu (prof. dr. Jan Bartuška) k objasnění Masarykovy smrti. Generální prokuratura reagovala okamžitě. Ještě téhož dne pověřil náměstek generálního prokurátora JUDr. František Zábranský vedoucího odboru vyšetřování GP JUDr. Jiřího Kotláře prošetřením okolností Masarykovy smrti. V tomto smyslu byly také informovány sdělovací prostředky. V menší míře se občané se svými názory a poznatky obraceli na Československý rozhlas a televizi. Rozhlas věnoval této problematice zvláštní pořad, televize přispěla k objasňování Masarykovy smrti seriálem Vlastimila Vávry nazvaným "Na pomoc Generální prokuratuře" (1968), ve kterém přímí pamětníci z doby této události vesměs oficiální verzi sebevraždy zpochybňovali. Kruml také věnuje pozornost celovečernímu dokumentu A léta běží, vážení natočenému režisérem Miroslavem Hladkým (který patřil mezi hlavní představitele normalizace v československé publicistice) a seriálu Causa Jan Masaryk (1969-1970). Smrt Jana Masaryka byla i nadále prezentována jako drobná historická epizoda, na níž není nic zajímavého.
In Film a dějiny 7 Kopal, Petr, 1975-. -- Praha : Václav Žák - Casablanca, 2018. -- S. 339-346
1. Masaryk, Jan, 1886-1948 2. politici - Československo 3. politika a film - Československo 4. politické osobnosti ve filmu - Československo 5. politický dokument - Československo 6. televize, pořady uvedené - Československo 7. televize - Československo 8. televizní dokument - Československo 9. tvůrci televizních pořadů - Československo 10. socialismus ve filmu - Československo 11. komunismus a film - Československo 12. studie
I. Film a dějiny 7. -- S. 339-346
32-051(437)+32+791(437)+791.229(437)+7.097(437)+654.191(437)+7.097:791.229(437)+7.097.071(437)+791.23(437)+329.15+791(437)+(048.8)
ABC135 - Jaroš, Jan, 1958-
Recenze (ne)přestavby české kinematografie [rn] / Jan Jaroš. -- il. -- Poznámky - Studie z 5. svazku sborníku původních studií Film a dějiny shrnuje poměry v československém filmu a přibližuje, jakým způsobem probíhala-neprobíhala v tuzemské kinematografii přestavba. Uvádí, že se u nás téměř nezměnily dosavadní postoje k aktuální minulosti a jen minimálně se v kinech objevovaly filmy ze 60. let. (1988-Ján Kadár, Elmar Klos: Obžalovaný; Miloš Forman: Hoří, má panenko). Jaroš konstatuje, že uvolnění pozastavených a trezorových filmů do distribuce probíhalo velmi pomalu, přesto docházelo ke kvalitativnímu posunu ve filmové tvorbě (př. Kachyňa: Lásky mezi kapkami deště, Pozor, vizita). Ochranným štítem proti možným výtkám se stalo téma "mládež" (př. Smyczek: Housata). Na filmové debuty 80. let (př. M. Zábranský: Poslední mejdan) však stále útočila cenzura a po vyhlášení výjimečného stavu v Polsku (1981) opět zesílil dohled nad filmovou tvorbou.
In Film a dějiny 5 Kopal, Petr, 1975-. -- Praha : Václav Žák - Casablanca, 2016. -- S. 157-176
1. filmová tvorba - Československo - 1979-1990 2. politika a film - Československo 3. filmoví tvůrci - Československo 4. produkce - Československo - 1979-1990 5. stát a film - Československo - 1980-1990 6. kontroverzní otázky ve filmu - Československo 7. ideologie a film - Československo 8. cenzura - Československo 9. zakázaný film - Československo 10. socialismus a film - Československo 11. studie
I. Film a dějiny 5. -- S. 157-176
791.63(437)"1979/1990"+791.63-051(437)+791.23(437)+791.2-028.85(437)+351.758.1(437)+316.75+791(437)+316.323.7:791(437)+321+791(437)"1980/1990"+32+791(437)+791.62-026.15(437)"1979/1990"+(048.8)
ABC135 - Szczepanik, Petr, 1974-
Aby režiséři nenosili nos nahoru [rn] : barrandovští komunisté a každodennost českého filmaře v padesátých letech / Petr Szczepanik. -- Poznámky - Prameny - Literatura - Kapitola z posledního svazku monografické řady Kultura a totalita s podtitulem Každodennost, jejímž autorem je filmový historik Petr Szczepanik. Východiskem studie se stala situace v poválečném českém filmovém průmyslu, který byl sice zestátněn již v roce 1945, nicméně až v letech 1948-1949 došlo k jeho vrcholné právní a organizační centralizaci, jejíž nejtužší forma přetrvala do roku 1954. To se projevilo zejména ve výrobě, kde byly tradiční praktiky a postoje filmařů konfrontovány s koncepcí filmové továrny odvozenou z těžkého průmyslu. Nejmarkantněji se střet starých a nových představ o organizaci umělecké práce projevil u tvůrčích profesí, např.: scenáristů, herců a režisérů. Umělci, zvyklí pracovat na volné noze, najednou museli denně jezdit do barrandovských ateliérů a tam sdílet pracovní dobu i prostředí se stovkami úředníků, techniků a dělníků. Jejich zoufalé stížnosti nám nabízejí jedinečný vhled do každodenního života filmaře ohroženého totalitním pojetím kulturní produkce.
In Kultura a totalita Klimeš, Ivan, 1957-. -- Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016. -- S. 227-249
1. Filmové studio Barrandov (Praha, Česko) 2. filmový průmysl - Československo - 1945-1960 3. totalita a film - Československo 4. ideologie a film - Československo 5. komunismus a film - Československo 6. filmoví tvůrci - Československo 7. filmová studia - Československo 8. mezilidské vztahy a film - Československo - 1950-1960 9. práce - Československo 10. sociální skupiny a film - Československo 11. filmoví pracovníci - Československo 12. studie
I. Kultura a totalita. -- S. 227-249
316.35:791(437)+316.47+791(437)"1950/1960"+316.75+791(437)+791.621.1(437)+791.63-051(437)+791.6-051(437)+329.15+791(437)+321.64+791(437)+791.61(437)"1945/1960"+(048.8)
ABC135 - Černík, Jan, 1988-
Ostalgická nálada v českém historickém filmu po roce 1989 [rn] / Jan Černík. -- il. -- Poznámky - Filmový teoretik a historik Jan Černík se ve své studii soustřeďuje na analýzu specifického fenoménu ostalgie, který se objevil v některých zemích bývalého východního bloku, včetně České republiky. Zmiňuje filmy, které vznikaly po roce 1989, nabízely sentimentální pohled na každodenní život v komunistické zemi (př. Báječná léta pod psa, Pelíšky, Pupendo) a pro které se postupně ustálilo označení ostalgické. Černík se dále snaží formulovat způsob, jak sjednotit dvě možnosti přístupu odborné literatury k ostalgii (1. spojení ostalgie s diváckou recepcí, 2. spojení s prvky konkrétního audiovizuálního díla).
In Film a dějiny 6 Ptáček, Luboš, 1965-. -- Praha : Václav Žák - Casablanca, 2016. -- S. 30-43
1. filmová teorie - Česko 2. historický film - Česko 3. humor ve filmu - Česko 4. narace ve filmu - Česko 5. produkce - Česko - 1989-2010 6. studie 7. analýzy
I. Film a dějiny 6. -- S. 30-43
791.23(437.3)+791.3(437.3)+791.63(437)"1989/2010"+791.224(437.3)+(048.83)+791.32.01+(048.8)
ABC135