V knize, sestavené z již publikovaných knižních statí, slovinský filozof a kulturní teoretik působivě analyzuje filmová díla věhlasných světových režisérů, přičemž se opírá o filozofické teze Lacana, Heideggera, Hegela a některé psychologické teorie. Při detailní analýze filmů režiséra Kieślowského se zabývá etikou jako ústředním tématem režisérových děl, a dále především vztahem mezi materiálností a teologií. U Hitchcocka zkoumá autorský styl a s ním spojený jev „nadinterpretace“. Pomocí analýzy Tarkovského filmů se autor snaží ukázat, jak motiv traumatické či cizorodé Věci, který funguje jako mechanismus zhmotňující nevědomé fantazie člověka, figuruje v diegetickém prostoru kinematografického narativu. V eseji o Lynchovu filmu Lost Highway se Žižek zabývá tím, do jaké míry jsou tímto postmoderním snímkem prostoupena filmová klišé, a jak naopak vážně je potřeba chápat Lynchovo univerzum.
The National Film Archive in Prague - Library